Naděje umírá poslední aneb rozhovor s lady night.shine

 Ráda bych tento článek věnovala osobě, která se ze všech sil snaží zlepšit svět, ve kterém žijeme a kterého jsme součástí. Avšak pro ty, kdo neví. Chtěla bych se zeptat možná záludnou otázkou. Kdo je to vlastně lady night.shine? Zkusila by ses popsat čtenářům v několika větách?

Jsem obyčejná holka. Ničím zvláštním na ulici nevyčnívám, možná tak chlupatým tričkem, když si zapomenu přejet oblečení válečkem na chlupy. :) Ve společnosti jsem zamlklá a trvá mi, než se otevřu novým lidem, ale v soukromí umím být upovídaná, hádavá a hodně emotivní.

Na svém blogu jsi uvěřejnila článek, kde popisuješ, jak ses dostala k vegetariánství. Mohla by nám prozradit svoji úplně první myšlenku, která tě k této změně vedla?

  V době, kdy jsem se rozhodla pro vegetariánství se mi v hlavě honily asi tyto myšlenky: „Bože, proč mám zase břicho jak medicimbál?“  K vegetariánství jsem vlastně přešla kvůli zdravotním problémům. Etické důvody se přidaly časem a ty vedly k tomu, že jsem u vegetariánství zůstala.

V podvědomí lidstva je informace, že se vegetariánství dělí na několik podskupin. Do jaké patříš ty a proč?

  Je to pravda, že se vegetariáni dělí do různých skupin; jsou to například semivegetariáni – ti zůstávají u ryb. Laktoovovegetariáni – tady patřím já – nejím maso savců, ptáků ani ryb, ale jím vajíčka, mléčné výrobky a piji mléko. Potom jsou vegetariáni, kteří nejí vajíčka, ale pijí mléko a jí mléčné výrobky. 
V této skupině jsem proto, protože jsem člověk, který umí být sám k sobě velmi nezodpovědný. Musím se přiznat, že mi dělalo problém hlídat si příjem bílkovin, sacharidů, apod. Vajíčka jím velmi málo, jestli si dám 1 do měsíce, tak je to hodně a vždy jsou to vajíčka od domácích slepic nebo z bio farem. Mléko kupujeme také už jen bio a to si většinou dávám jen do kafe. Začala jsem hodně experimentovat s mlékem sójovým, kokosovým apod.

Dá se vegetariánem stát ze dne na den a nebo je potřeba nějaké přípravné období?

  Je to individuální. Ale asi bych každému, kdo se chce do vegetariánství vrhnout po hlavě a ze dne na den, aby si vše pečlivě připravil. Aby si nechal sestavit orientační jídelníček, kde bude mít rozpis bílkovin, sacharidů, vitamínů, apod. Není dobré si říct – tak přestanu jíst maso. A tím si myslet, že je zameteno. I když už člověk neubližuje zvířatům a není zodpovědný za jejich smrt, je stále zodpovědný za svůj život, za své tělo a za své zdraví.

Co člověku přinese to, že přestane jíst jídlo, jaké to má výhody?

  Přinese mu to dobrý pocit jak na duši, tak na těle. Nikdy jsem se necítila lépe. Únavu jsem cítila jen ze začátku, ale to bylo pro to, že jsem se moc nestarala o jídelníček. Nemám žádné zdravotní problémy. Jako dítě jsem byla pořád nemocná, co nejím maso, ležela jsem jednou se zánětem průdušek. Pokud se člověk rozhodne pro vegetariánství, zjistí, co se kolem něj děje. Dojde mu, že ten kus mas na talíři, že to není uplácaný kus jídla, který byl vyroben v továrně. ten kus masa, to je část zvířete, které muselo umřít, aby se člověk mohl najíst… To mnoha lidem nedochází. Až když jsem se stala vegetariánem, pochopila jsem plně výrok Franze Kafky, který pronesl u akvária, když pozoroval rybku: "Teď už se na tebe mohu dívat klidně; už tě nejím.“ Proto to blaho na duši. Já je nejím, nepodílím se na jejich smrti.

Máš nějaký nejoblíbenější recept, který bys mohla čtenářům doporučit?

 Miluju vegetariánské lasagne, dávám si do nich lilek, rajče, různé druhy sýrů. Zapeču v troubě a hned se po nich zapráší u i zarytých masožravců :-D

Zajímalo by mě, jestli máš sama o sobě tendence lidi přesvědčovat, aby maso přestali jíst a nebo to necháváš na jejich vlastní volbě, aby si na to tzv. přišli sami?

 Vegetariánství je způsob života, který si musí každý zvolit sám. Mluvím o tom, ale nenutím. Občas si neodpustím takovou pichlavou poznámku, když se moji známí radují, jak koupili levné maso, jaká je to paráda, že koupili kg masa za 50 Kč. Připomenu jim, jak ta zvířata žijí, a že položí svůj život, aby se mohli najíst. A někdo „ocení“ jejich smutný život, jejich ztrápené tělo na směšných 50 korun.

Nejíš maso a jsi velkou bojovnicí za zvířecí práva, životy a osudy. Mohla by jsi odhadem říci, kolika zvířátkům už jsi stihla pomoci a jaká je tvá nejčastější forma pomoci?

 Nejčastěji beru zvířátka na krátkodobé hlídání. Jsem taková přestupná stanice. Nejdéle umě vydržela fenečka Angie. Té se od nás nechtělo J Ale dnes si žije spokojeně s novou rodinkou a je šťastná. Jinak se u mě zvířátka ohřejou třeba jen během dopoledne nebo na půl dne.

  Pomáhám finanční pomocí nebo zasíláním konzerv, granulek a podobných věcí do útulků. Pokud je na internetu nějaká aukce na podporu útulku, tak se zapojuji do aukce. Jinak pomáhám sdílením na internetu (mnoho lidí to odsuzuje, že je to akorát otravování, ale takhle jsem pomohla najít domov už několika zvířátkům). No, a občas projíždím inzeráty na internetu a pokud najdu množitele nebo člověka, který se mi zdá jako množitel, tak si je kontroluji a prověřuji. Když z hovoru vyplyne, že se jedná opravdu o množitele, nahlašuji je na KVS (krajská vet. správa). Jinak jsme přijali do rodiny týranou fenku Triny, kterou jsem odkoupila, aby ji původní majitelka nestrčila do útulku, vzali jsem si z útulku pejska Tobiho, kterého našli krčit se v mrazech před obchodem. Manžel dovezl koťátko, které mělo také na mále. Minulý rok jsme našli polomrtvé mládě kosa a z holátka jsem vypiplala dospělého ptáčka.

Všude je spousta dobročinných spolků, které chtějí pomoci. Máš nějakou radu či tip, jak nejlíp vybrat organizaci, která nebude podfukem, které můžeme důvěřovat? 

  Hledejte zkušenosti jiných lidí, kontaktujte telefonicky organizaci, pište jim maily. Pokud pošlete peníze, požádejte o fotky, co za to koupili, kam peníze šly. Já sama přispívám měsíčně organizaci Greenpeace. 

Znám tě osobně, a tak vím, že máš doma spoustu zvířátek. Plánuješ do budoucna ještě další přírůstky?

 Mám pejska, kocoura, zakrslého králíčka. Mým snem je mít československého vlčáka, ale když vidím ty pejsky v útulcích, asi půjde sen stranou a do rodiny přivedu dalšího pejska z útulku.

Máš nějaké své osobní cíle, kterých bys chtěla v životě dosáhnout? Za kterými se tzv. ženeš?

  Chtěla bych vychovat děti, které budou mít úctu ke všemu živému. Chtěla bych pracovat se zvířaty, pomáhat lidem vracet se do života skrze tyto bytosti, které dokáží kolikrát víc, než člověk.

 Vím, že nejsi jediný člověk, který bojuje pro zvířata a snaží se lidem představit i jiný pohled na svět. Přesto, kdybys měla možnost změnit jedinou věc, jako v pohádce bys mohla otočit prstenem, co by to bylo?

  Obnovila bych úctu člověka k člověku a člověka k přírodě. 

  Pokud chceme, aby se lidé začali chovat s úctou ke zvířatům, musí začít sami u sebe. To je myšlenka, kterou propaguje jedna velmi moudrá slečna, Ng Rogue.

 Jsem moc ráda, že jsem mohla Lady night.shine poznat a přestože ji neznám osobně, tak je mou velkou inspirací. Aniž by se o to nějak snažila, tak mě postrčila k novému vnímání života. Díky ní se nesnažím být lhostejná k věcem a činům, které se na naší planetě dějí. Ač se jedná o maličkosti, tak i ty mohou být právě tím posledním článkem k nějakému pozitivnímu posunu ... nejen v myšlení lidí. 

  To, že na tomto světě jsme, něco znamená. Ikdyž si může někdo myslet, že je lehce postradatelný, tak není. Opak je pravdou! Všichni jsou tu potřeba a pro každého z nás je tu na Zemi určen nějaký úkol, který by měl zvládnout a tím se posunout dál - o příčku výš. Je velice pravdivé, že ta složitější cesta bývá náročnější, ale za to nám dá mnohem víc než cesta bez překážek.

Ještě jeden velký dík nejen za poskytnutí tohoto rozhovoru:-)

Něco víc o této úžasné slečně se můžete dočíst na jejím blogu. Určitě Vám ráda odpoví na jakoukoliv otázku, na kterou jsem se já zapomněla zeptat :-)

Safienka