Životopis v pěti krátkých kapitolách

Kapitola první: Jdu ulicí. V chodníku je hluboká díra. Padám do ní. Jsem ztracený. Jsem bezmocný. To přece není moje chyba! Než se z té díry vyhrabu, potrvá to celou věčnost.

Kapitola druhá: Jdu stejnou ulicí. V chodníku je hluboká díra. Dělám, že ji nevidím. Znovu do ní padám. Nechce se mi věřit, že jsem zase tady, na stejném místě. Ale moje chyba to není. Pořád ještě se odsud hrabu dost dlouho.

Kapitola třetí: Jdu stejnou ulicí. V chodníku je hluboká díra. Vidím, že tam je. Zase do ní padám...už je to zvyk...ale oči mám při tom otevřené...Vím, kde jsem. Je to moje chyba. Jsem venku nato šup.

Kapitola čtvrtá: Jdu stejnou ulicí. V chodníku je hluboká díra. Obejdu ji.

Kapitola pátá: Jdu jinou ulicí.

Cesta životem není jednoduchá. Spíš by se dalo říct, že je složitá. Pro každého jinak. Každý má před sebou zvolenou jednu cestu, která mu přináší spoustu nesnází, překážek, ale naopak i radostí a štěstí. Každý ve svém životě balancuje jinak a nedá se říct, že někdo to má horší a někdo lepší.

Hluboké díry v chodníku, které jsou zmíněné v příběhu výše, jsou tu proto, abychom měli šanci postoupit dál. Uvědomit si, že situace, které se neustále opakují jsou tu proto, aby nám něco řekly a my mohli jít právě tou jinou ulicí. Obohaceni o novou zkušenost.

Spousta lidí se dostává do stále stejných situací, které jim dávají jasně najevo, že se nedějí náhodou a je tu potřeba určitého "cvaknutí", které zapříčiní určitý myšlenkový pochod. Pokud k tomuto uvědomění nedojde, tak budou stále na místě, stále budou padat do stejné díry a prožívat stále ty stejné situace.

Neznám člověka, který by v životě nenašel situaci, která by se mu alespoň jedenkrát neopakovala. A potom stačí maličkost, Vaše mysl, která si řekne: "Aháá" a můžete jít dál. Zkuste zapřemýšlet a najít ten správný důvod proč se Vám daná situace opakuje pořád dokola.

V tomto uvažování mě napadá ještě jedna souvislost, a to jsou lidské vztahy. Někde jsem kdysi četla, že pokud jednoho člověka potkáte za jeden den víc jak třikrát, že se s ním v tu chvíli máte potkat, něco si sdělit a má Vám prostě něco dojít. Třeba jen maličkost. Nebojte se toho 1a pokud se Vám to stane, zkuste říct alespoň pouhé Ahoj:-)